Písničky, které mě hezky rozpláčou

Písničky, které mě hezky rozpláčou… tak to je přesné. Máte taky takové? Já několik. A všechny jsou spojené s několika životními zážitky. Ehm, ehm, vždycky šlo o chlapa. Ale není to pravidlo. Občas mě chytne u srdce i písnička, která není spojená s žádným mým životním uzlíkem. Písničky, které mě hezky rozpláčou, jsou jak můžete hádat, a asi to tak máme všichni, ty pomalé. Jsem typ člověka, který by si nikdy nepustil desku Best Romantic Ballads, ale občas všichni potřebujeme trochu ulevit slzám. Jednou jsem poslouchala nebo četla rozhovor, už si nevzpomínám, s Janem Nedvědem. Ale tipla bych si, že jsem ho spíš poslouchala, protože dodnes slyším zabarvení jeho hlasu, když to vyprávěl. Mluvil o tom, že když se potřebuje vybrečet, tak si pustí Prince a písničku Purple rain. Kdykoliv jsem ji slyšela, přemýšlela jsem, jestli bych to zrovna u téhle a nebo i jiné písničky dokázala taky. Přišlo to časem. Na střední škole jsem se seznámila s jedním Italem. Dlouho jsme si psali a během našeho prvního setkání nás křídly pohladila písnička Wind of chance od německých Skorpions. V té době už to nebyla novinka, ale oba jsme ji pojali za tu naši. A naše zůstala a to považte, že jsme se ani nepolíbili. Zůstalo jen asi u 10letého dopisování. A bylo to úžasné. Vzpomínám na to už trochu s úsměvem a mám radost z toho, že se mi to vůbec přihodilo. A občas mě napadne, jestli se ještě někdy uvidíme. Kdo ví… Wind of chance budu mít navždy spojenou s Itálií a jím. To byla ta první. O dalších, a to už spíše českých, si budeme postupně povídat. Písničky, které mě hezky rozpláčou, ale proč jen MĚ? Budu ráda, když se zapojíte i vy a napíšete my o těch svých zaručených „rozplakávacích“.

(Visited 179 times, 1 visits today)